Stáří pohádek

Pohádky mohou být o 1000 let starší, než se domníváme, čtu v článku Fairy Tales Might Be Thousands of Years Older Than You Think. V článku se cituje socioložka Sara Graça da Silva z portugalské univerzity. Český článek Horor na dobrou noc s citováním této socioložky byl v časopise 100+1 1/2022.

Uvádění pohádek do reality

V knize Saturnin se Saturnin pustil s dědečkem do uvádění knih na filmů na pravou míru.

I pohádky občas někdo uvádí na pravou míru. Nejlépe to udělal jedním řádkem u svého vtipu o Popelce Neprakta. „Nešlo o střevíček, ale o podprsenku“.

Za jak dlouho se vykrmí dítě, aby mu ztloustl prstíček, jak se stalo v pohádce o Perníkové chaloupce. Překvapila mně odpověď z reality. Asi 3 měsíce.

Pohádky jsou švind?

V článku na iDnes, viz zde, nám to říká psychiatr Radkin Honzák. Podle mě míchá novodobé pohádky a ty původní. Určitě je něco jiného jím uváděná Červená karkulka a něco jiného Šíleně smutná princezna. kde šlo spíše o hlavní představitele a téma pohádky bylo druhotné.

Z diskuze:
Tati, a proč těm jezinkám, když chtěly strčit jen jeden prstíček do dveří, ty prsty mezi futrama prostě nepřivřel? Už by nikdy nepřilezly.

Červená Karkulka

Červená Karkulka je evropská pohádka, nejznámější je její vydání bratří Grimmů. V české knize Červené Karkulky, viz tento web,  jsou příběhy Karkulky i mimo Evropu.  Vlci nyní žijí hlavně ve východní a jižní Evropě, viz mapa zde. Vlci nežijí v Africe, na Kubě, ani v dalších zemích uvedených v knize Červené Karkuly. Byla nahrazeny místními zvířaty, ale moc se to autorům nepovedlo, vlk je vlk.

Červená Karkulka má i své heslo ve Wikipedii.

Bass Eduard: Koráb pohádek

korab-pohadek-150 Překvapilo mě, že i v dnešní době je možné posbírat nevydané pohádky a vydat je. O tento „zázrak“ se postarala paní Hedvika Landová, jak o tom píší na iDnes.cz. Sebrala porůznu roztroušené pohádky Eduarda Base po časopisech a Památníku národního písemnictví dodala je k vydání. Je v knize uvedena jako editorka, viz katalog Národní knihovny.
Sesbírání pohádek editorkou Landovou se lišilo od sbírání a vydávání pohádek Boženou Němcovou či Karlem Erbenem. Ti sbírali pohádky od lidí, kteří jim je vyprávěly a po úpravě je vydali pod svým jménem.
Eduard Bass bral německy vydané pohádky a upravil je, tedy nešlo o sbírání ústních verzí pohádek, jako u našich klasiků, a nakonec je vydal pod svým jménem. Editorka Landová sbírala již vydané či zapsané pohádky, které se v průběhu časů ztratily.  a úpravy před vydáním byla spíše formální. Ale tím nesnižuji její zásluhu a cením si její snahy, která vedla k vydání všech pohádek.
Eduard Bass tedy postupoval tak, že částečně převyprávěl německy vydané pohádky. Já při psaní některých svých pohádek, viz web http://www.kouzelnetuzky.cz/ postupoval jinak, klasickou pohádku jsem kompletně přepsal a umístil do současné doby.

Jako Hedvika Nováčková napsala editorka diplomovou práci, která je ke stažení na webu její alma mater.
Anotace diplomky: Diplomová práce z oboru textologie obsahuje dosud nevydané pohádkové texty Eduarda Basse, které převzal z německy psané edice světových pohádek vydané v letech 1912-1940 a převyprávěl je. Jednotlivé texty byly edičně upraveny pro knižní vydání a obohaceny o komentář, vysvětlivky a podrobnou ediční zprávu. Komentář se věnuje osobnosti Eduarda Basse, způsobu jeho tvorby, německé edici Die Märchen der Weltliteratur a dalším autorům literárních pohádek. Výsledkem práce je čtenářské komentované vydání knihy s názvem Koráb pohádek.
Jen ta první věta diplomky… „Při psaní své bakalářské diplomové práce“.

Jsem rád, že stále jsou lidé, co něco dají svému okolí, možná by se honosně dalo říci i národu. Docela by mě zajímalo, zda existují ještě jiní, obdobní sběratelé pohádek na takovéto úrovni. Pohádky vyšly 6 let po napsání té diplomky, tedy nějaký čas trvalo, než se kniha prosadila.